Rohlíky za pět korun nebudou, zato ceny vepřového ještě stoupnou!

Ještě před rokem se zdálo, že potravináři i zemědělci zkrachují. Nyní však média píší, že naopak sčítají milionové zisky. Temné předpovědi se tedy nejenže nenaplnily, ale představují naprostý opak. S tím, že někteří obchodníci s potravinovými komoditami nebo pěstitelé zemědělských produktů si dokonce zlepšili svou ekonomickou situaci o stovky procent. Co se vlastně stalo?

Svého druhu došlo k dominovému efektu. Zemědělci se a to nikoliv neoprávněně báli, že budou mít silné problémy v náhlé ekonomické krizi obstát. Sankce proti Rusku, které napadlo Ukrajinu, změnily mnohé. Nejen dodávky energií, ovlivňující ceny výrobních vstupů. Narušení tradiční odběratelských vztahů třeba v oblasti obchodování s hnojivy vedlo k navýšení cen i u jinak naprosto nečekaných druhů zboží. Takže zemědělci zvedli ceny. Tím ovšem vylekali také obchodníky, kteří zareagovali úplně stejně. Museli přece platit dopravu, energie v obchodech apod. Zvýšení cen se obhajovalo jako naprosto nevyhnutelná záležitost. Např.  CNN Prima NEWS i dnes připomínají loňský poněkud kontroverzní výrok prezidentky Potravinářské komory České republiky Dany Večeřové, že pět korun za rohlík, zaplacených zákazníkem není „žádná přehnaná cena“. Letos šéfka komory potravinářů přichází s radostnou novinou. V důsledku klesající inflace mají postupně klesat i ceny potravin ve zbytku roku. Český statistický úřad pro změnu uvedl, že potraviny proti letošnímu červnu klesají na cenách o 0,8 % a meziročně byly vyšší jen o 9,5 procenta. I potravináři ocenili, že červencová meziroční inflace i u jejich komodit letos v červenci lpoprvé zpomalila pod deset procent. Obecně by mělo dojít ke stabilizaci cen potravin i když potravinářská komora očekává, že vstupy zemědělců se už nikdy nevrátí na hodnoty, jaké měly před vypuknutím války na Ukrajině.

Kardinální otázkou je také, jak dopadnou letošní žně. Pekaři v obavách z vysokých cen obilí vloni nakupovali zásoby za extrémně vysoké ceny: 12 000 -13 000 korun za tunu.  Srovná-li se prozatímní průběh sklizní obilovině s loňským červencem, pokračují práce pomaleji. Příčinou jsou zejména vydatné srážky. V České republice se do konce minulého týdne sklidilo 45 % obilovin a 77 % řepky. Na druhé straně při letošní sklizni 3,66 milionu tun obilovin s průměrným výnosem 6,52 tuny na hektar v tuto chvíli překračuje loňský sklizňový průměr prakticky o 12 %. Celkově však statistici odhadují, že za celý letošní rok při odhadované sklizni 6,955 milionu tun obilovin bude úroda ovšem asi o 8 % nižší.

Existují ovšem i výjimky, pokud jde o trend zlevňování potravin. Aktuálně zdražuje především vepřové maso, jehož cena se řídí německou burzou. Cena tohoto masa stoupá každým dne v řádu centů. Odráží tak i skutečnost, že vepřového je prakticky nedostatek v celé Evropě. Jde jednak o důsledek relativně nedávné epidemie COVIDu, po jejímž odeznění řada evropských zemí omezila chov prasat. Následná válka na Ukrajině zase zasáhla do dovozu krmných směsí, které se přivážely právě z Ukrajiny. I v rámci České republiky vykazuje chov prasat klesající tendenci. Jen vloni narostly náklady na chov o 50–80 %. Agrární komora prozradila, že jenom za poslední dvě dekády chov bravu v české republice poklesl celkově o asi 80 %! Pokud by se mělo vepřové maso prodávat za cenu odpovídající nákladům, bylo by v obchodních řetězcích prakticky neprodejné! Protože je však po vepřovém větší sháňka než zemědělci stačí uspokojit, přichází klasický princip nabídky a poptávky, jenž vede ke zdražování vepřového.

Potravinová krize, která se objevila s krizí energetickou, politickou i finanční, zasáhla v Česku především malé a střední firmy, které musely nezřídka skončit nebo značně omezit svoji činnost.

Zdroje: České noviny.cz, Český statistický úřad (odhady sklizní), CNN Prima News,