Obchodují s Ruskem. Přijdou tzv. sekundární sankce?

Zatímco svět v začátku loňského roku šokovala bezprecedentní ruská agrese při napadení Ukrajiny a začala se okamžitě řešit opatření ekonomické i politické izolace agresora, některé státy se staly součástkami v soukolí ruského byznysu. Jejich ekonomiky totiž ze spolupráce s izolovaným Ruskem začaly rychle růst. Jde o tzv. postsovětské republiky, zejména Gruzii a Arménii. Vedle nich ovšem zažily ekonomický růst i další země, hraničící s Ruskem, které byly kdysi součástí velkého Sovětského svazu: Kyrgyzstán, Tádžikistán, Ázerbájdžán a další státy z oblasti Střední Asie a Zakavkazí.

I když tyto země nekonají nic nelegálního a neobcházejí Západem stanovené sankce, posílený obchod s Ruskem budí určité znepokojení zejména v zemích západního světa. Podle odborníků totiž mnohé zboží, i takové, na něž nejsou uvaleny sankce, může v konečném důsledku sloužit Rusku k vojenským účelům. Jde například o automatické pračky, jejichž mikročipy mohou nalézt uplatnění v ruském vojenském průmyslu. Evropské země a západní spojenci vůbec nyní před půlí roku 2023 začínají diskutovat o tzv. sekundárních sankcích, které by řešily přesměrované toky zboží z různých třetích zemí, jež nyní profitují z toho, že se staly pro světových obchod otevřenými branami do Ruska. Samotná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno prohlásila, že další ze sankčních balíčků bude muset být zaměřen na problém tohoto obcházení sankcí a řešit potlačení daného jevu.  

Finanční odborníci z celého světa zaznamenali nárůst objemu obchodu mezi lídry protiruské koalice, tedy Evropskou unií, Velkou Británií a USA, s řadou středoasijských zemí, přičemž je zjevné, že jde v podstatě o zprostředkování zboží, neboť většinu z něj tyto malé ekonomiky někdejších sovětských vazalů přeprodávají právě do Ruska.

Mezinárodní měnový fondu odhalil nárůst gruzínské ekonomiky v roce 2022 o 10,1 %, přičemž ekonomika arménská stoupla o 12,6 %. Oproti tom v první půli roku 2023 tento růst lokálních ekonomik zpomalil asi o 4 % – 5,5 %, což je ovšem jev, který se týká prakticky celého Zakavkazí i regionu Střední Asie. V případě Gruzie představuje Rusko nyní druhého největšího obchodního partnera, což prý nikdo nepamatuje. Sami Gruzínci přiznávají, že náhlý nárůst obchodu prakticky ve všech oblastech po uvalení západních sankcí je velmi zřetelný. Týká se to jak potravinářského průmyslu, zemědělského zboží, tak automobilů apod. Gruzínské firmy se zkrátka vrhly na zvýšenou ruskou poptávku. Jde rovněž o důsledek odchodu řady západních firem z ruského území.

Tato situace má velmi komplexní charakter. Třeba kazachstánské firmy dodávají do Ruska součástky využitelné ve zbraňových systémech západního původu, některé přitom zřejmě pocházejí také z České republiky! Přes Arménii proudí zase pračky s žádanými čipy a mobilní telefony. I další zbrojním průmyslem dychtivě očekávané zboží.

Vyspělý svět bude rovněž hledat řešení, jak zbavit tyto země, někdejší součásti Sovětského svazu, ekonomické i další závislosti na současném Rusku. Jednou z možností jsou také úvahy o geopolitickém kontextu uvedených států. Gruzie s Arménií by měly možnost stát se členy Evropské unie, a dokonce i obraného spolku NATO. Gruzie si podala žádost o členství v Evropské unii během března 2022, hned asi týden po ruském napadení Ukrajiny. Arménie nikdy doposud žádost o členství v Evropské unii nepodala. A ostatní středoasijské země by na vstup do evropského společenství ani neměly nárok.

(Zdroje: Investigace.cz, Burzovní svět, e.15cz)