Nejbližší osud dolarového krále. Padne nebo zůstane stát?

Jak si bude stát v budoucnu na světových trzích dolar? Zatímco si mnozí kladou otázky, zda nekončí světový význam dolaru jako zásadní globální měny, Banka pro mezinárodní platby v Basileji začíná mít dojem, že takový úpadek hrozí spíše euru. Místo o tzv. de-dolarizaci světa přichází na stůl možnost de-eurizace. Jakou roli v tom hraje vzestup Číny coby čím dál významnější světové velmoci?

Podle Banky pro mezinárodní platby si dolar, ať již se o něm říkán cokoliv, drží svoji pozici dominantního platidla, pokud jde o mezinárodní devizové obchody. Stále se drží na 90 %, což je dokonce výše, než tomu bylo v poslední dekádě 20. století. A to šlo pro Ameriku snad o makroekonomicky nejvýznamnější dekádu, pokud jde o století 21.

Na druhé straně se Čína snaží o to, aby na mezinárodní scéně sehrávala čím dál významnější roli. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga přímo v Pekingu a Si Ťin-pching si zaletěl do Moskvy za světově bojkotovaným ruským prezidentem Vladimírem Putinem, aby si, pokud jde o spolupráci, téměř padli kolem krku. Nu a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si pospíšil zaletět do Brazílie, protože by tam rádi vlili novou energii do projektu uskupení BRICS, které zahrnuje kromě Brazílie a Ruska ještě Jižní Afriku a Indii. Coby tichý podporovatel tohoto ekonomického uskupení stojí v pozadí přátelsky Čína, protože toto uskupení, mimochodem čtyř tzv. „nejlidnatějších zemí světa“, které navíc aktuálně vykazuje hospodářský růst, může vytvořit nepřehlédnutelnou protiváhu Západu. Ale zatím jde stále o hudbu budoucnosti, byť možná celkem blízké.

I když se čínský jüan snaží, seč může, jeho podíl coby měny úspěšné na světových trzích se stále pohybuje na trpasličí úrovni – v řádu desetin. Na druhé straně lze reálně očekávat, že tento trpaslík ještě vyroste! Oproti tomu euro jde poněkud nenápadně zato stále dolů. Zejména k přihlédnutím k 90. letům, kdy se drželo na 50 % a dnes zaujímá pouhých 30 %! V podstatě tak odráží aktuální problémy celé eurozóny. I když je dolar zatížen rostoucím zadlužováním Ameriky a „tiskem peněz“, problémem eura je, že k jeho znehodnocování dochází výrazně rychleji. Svou roli tu hraje také oslabování evropského lídra, Německa, které víceméně drží nad vodou předluženou část jižní Evropy. Přitom je jasné, že přijde doba, kdy s touto svojí politikou Němci narazí na dno. Druhou zátěží ztrácející německé ekonomiky je vlastní velmi ambiciózní „zelená politika“, jako postupné odstavování jaderných elektráren z ekologických důvodů nebo sankcemi motivované odstřižení se od ruského plynu (nyní odhlížíme od morální stránky věci), který byl na druhé straně velice levný, což Německu pomáhalo v globální konkurenceschopnosti, kterou v současné době ztrácí. Paradoxně si lépe, než euro aktuálně stojí i britská libra. Německou kondici bedlivě pozoruje zejména Čína, která rozpoznala, že současná stagnace začíná podvazovat inovativnost německých firem a začíná kulhat již i proslulý německý automobilový průmysl. Vznikající mezeru se Čína pokusí vyplnit alespoň jak to jen půjde svojí produkcí.

Podle všech ukazatelů to vypadá, že dolar zatím ze svého trůnu sesedat nehodlá. I když proces znehodnocování dolaru může ještě nabýt na dynamice. S nadcházející poklesem významu eura ovšem dolar zřejmě ztratí k sobě alternativu. Tou se částečně mohou stát kryptoměny, zejména Bitcoin. I proto ho americká centrální banka nechová ve zvláštní lásce. Zatím však nelze než zadaptovat klasické a očekávané zvolání „Král je mrtev, ať žije král!“ na „Král žije! Ať žije král!“ 

Zdroje: Kurzy.cz, Novinky.cz, Wikipedie)