Jüan útočí! Chtěl by renminbizovat světovou ekonomiku.

Již v roce 2015 Mezinárodní měnový fond (MMF) zařadil čínský jüan mezi hlavní světové měny. Po dlouholetých snahách Čína dosáhla významného vytýčeného cíle, její měna byla zahrnuta do světového finančního systému. O rok později už byl jüan i v souboru pěti globálních rezervních měn vedle amerického dolaru, eura, britské libry a japonského jenu. Číňané ovšem neusnuli prvoplánově na vavřínech, ale pokračovali dlouhodobě v nenápadných, ale systematických krůčcích, aby postupně vytvořili takový obchodní systém, který by dokázal působit vedle amerického dolaru, a jüan se stal platidlem v rámci čím dál většího množství mezinárodních plateb. Přitom směnný kurs jüanu stál pevně do roku 2005 na dolaru!

Zajímavé je, že během března letošního roku proběhly platby při přeshraničních transakcích mezi Čínou a dalšími obchodními partnery větší měrou v jüanech. Než USD. Tomu odpovídají čím dál víc i dvoustranné smlouvy Číny s obchodními partnery. Jüany slouží k úhradě Čínou zakoupené ropy z Blízkého východu, ale i pro platby zemí ležících daleko od regionu. V jüanech platí Západem sankcionované Rusko (stalo se 4. největším centrem obchodu v jüanech vedle Číny), které bylo vyblokováno z řady světových platebních systémů, ale třeba také jihoamerická Brazílie a jüany proti dolarům upřednostňuje i Argentina! Čína navíc hraje velmi důležitou roli v mezinárodním ekonomickém uskupení BRICS (zkratka vychází z názvů „členských“ zemí, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny), které zahrnuje nejlidnatější země světa s nejrychleji rostoucím tržním hospodářstvím (zahrnují 48 % světové populace a vytvářejí dohromady 23 % světového HDP). V letošním roce bylo zaznamenáno i určité oživení této hospodářské skupiny, která má šanci vytvořit protiváhu USA a hlavně západních hospodářských společenství. Skupina by se zřejmě nebála ani vyvolávání hospodářských konfliktů, nemít „v týmu“ Indii, která je z nich asi nejdemokratičtější a má na Západ velké množství hospodářských vazeb, takže by upřednostnila spíše spolupráci. Zmíněné oživení pomohly urychlit západní sankce vůči Rusku za loňské napadení Ukrajiny, přičemž během období trvajícího válečného konfliktu Rusko hledá nová odbytiště a mimoevropské i neamerické trhy. Zemím BRICSu také zabraňuje ve větší soudržnosti rozdílnost charakterů ekonomik: Brazílie stojí na zemědělské produkci, Rusko obohacuje obchod s přírodními zdroji, Indie poskytuje služby, a to hlavně západním firmám, Čína se soustřední na výrobu. Přesto si Západ uvědomuje, že toto uskupení, kde ovšem sehrává klíčovou roli nejsilnější čínská ekonomika, nelze podceňovat.

I když zatím jüan nemá potenciál nahradit a „vyoutovat“ dolar ve světovém měřítku, na ruském trhu podíl této měny vloni prudce vzrostl z 1 % na téměř 45 %. Letos v únoru se podíl jüanu v rámci financování světového obchodu zvedl ze 1,3 p%, tedy úrovně, jíž si držel v roce 2021, na současná, a ne právě zanedbatelná 4,5 %. I když pro srovnání uveďme, že aktuální podíl dolaru činí 84 %. Čínský obr však pomalu, ale jistě řadou kroků směřuje k naplnění své ambice stát se světovou velmocí. Má čas, bude postupovat třeba hodně pomalu, zato však jistě. Je tedy pravděpodobné, že o žen-min-pi, jak se jüanu (mezinárodně RMB = ¥ nebo též „renminbi“) oficiálně říká v Čínské lidové republice, kde je platidlem, čím dál více uslyšíme. Stejně jako o „renminbizaci“ trhů.

Zdroje: Burzovní svět, Novinky.cz, Wikipedie)