Bail-in, jak je to tedy opravdu?

Díky odpovědi ČNB na dotaz, který se týkal krizového opatření Bail-in, Vám posílám aktualizované informace, abyste si mohli vyhodnotit, jak se použití  opatření Bail-in při řešení krize dotkne vašich úspor a investic.

Otázka majitele účtu: Měl bych dotaz ohledně řešení případné krize, respektive tzv. bail-in. Jak je to v případě podílového fondu, který mi spravuje banka? Je možné, aby v případě krize této banky byly použity mé prostředky na pokrytí ztráty, nebo je moje investice v bezpečí, jelikož je banka v tomto případě pouze prostředník a já u ní v této situaci nejsem věřitelem?

Odpověď ČNB: Prostředky, které máte k investování „připravené“ a banka je vede jako Váš pojištěný vklad, nástrojem bail-in postihnout lze, ale pouze v rozsahu, ve kterém všechny Vaše prostředky u dané banky překračují limit 100 000 eur.

Vysvětlení Aleš Trnka: (Pozn. Prostředky „připravené“ jsou dle ČNB peníze na běžném nebo spořícím účtu.) Nabízí se tedy otázka, proč by vznikal nástroj bail-in, kdyby se netýkal i pojištěných vkladů? V případě insolvence banky by i bez bail-inu Fond pro řešení krize (FŘK), vrátil pojištěnou část vkladu a zbytek by propadl. V tom případě by byl bail-in zbytečný. Na celém popisu na webu ČNB v záložce Řešení krize není ani jedna zmínka o pojištěných 100.000 Eurech. Naopak ČNB potvrzuje, že FŘK má mít do roku 2024 alespoň 1% krytých vkladů. Tím nelze pokrýt vklady klientů žádné větší banky. FŘK očekává do roku 2024 cca 33 mld. Kč na svém účtu, Komerční banka má na konci roku 2020 na účtech svých klientů 893 mld. Kč.

Pokračování odpovědi ČNB: Nástrojem bal-in lze postihnout pouze akcie a dluhy (závazky) banky. Prostředky, které jste investoval do podílového fondu, nepředstavují dluh banky vůči Vám a nástroj bail-in tak na ně nedopadá.

!!! Nepřímo by mohlo uplatnění nástroje bail-in vůči Vaší bance ovlivnit Vaše investované prostředky, pokud by příslušný podílový fond měl ve svém portfoliu vklad u Vaší banky, případně pokud by vlastnil cenné papíry emitované právě Vaší bankou (např. akcie či dluhopisy). Pokud by v takovém případě ve vztahu k této bance provedl orgán pro řešení krizí odpis nebo konverzi příslušných závazků či kapitálových nástrojů (bail-in), hodnota majetku podílového fondu poklesne, neboť dojde ke snížení hodnoty vkladů či cenných papírů emitovaných bankou, které se nacházejí v portfoliu podílového fondu. To se projeví na čisté hodnotě aktiv fondu a tím i na ceně podílového listu, resp. výkonnosti fondu.

Vysvětlení Aleš Trnka: Uvedu jednoduchý příklad (pozn. jména bank jsou vybrána náhodně). Máte účet u ČSOB a.s. a současně využíváte podílový fond této banky. Váš fond ČSOB má běžný účet např. u Unicreditbank a také nakoupil dluhopisy a akcie Unicreditbank. V případě krachu Unicreditbank fond ČSOB inkasuje ztrátu, protože bail-in se v rámci insolvence UCB vztahuje jak na jeho aktiva, akcie a dluhopisy (hodnota účasti akcionářů), tak na zůstatek na účtu (pohledávky nezajištěných věřitelů). Váš ČSOB fond ztratí část objemu investic, hodnota jeho podílů výrazně klesá a vy jste přišli o peníze. Bail-in má tedy přímý vliv nejen na zůstatky na účtech v bankách, ale i na investice v podílových fondech. Týká se tedy celého bankovního systému! V případě krachu první banky kdekoliv v Evropě lze díky provázanosti celého bankovního systému předpokládat tzv. dominoefekt! Tedy že se problém jedné banky okamžitě rozšíří i do ostatních bank po celé Evropě a možná ještě dál!

A největší perlou z celé odpovědi ČNB je poslední věta. Cituji, protože lépe bych to nevymyslel:

Konec odpovědi ČNB: Tato odpověď vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.

Takže až dojde na nejhorší, může být vše jinak. Podle toho, co bude ČNB potřebovat udělat. Jako odpověď nejvyšší instance, která určuje pravidla… co si přát víc?!!!

Nezbývá tedy, než vzít rozum do hrsti a odpovědnost do vlastních rukou. Nikdo jiný to za vás neudělá. A už vůbec ne naše Česká národní banka!

Aleš Trnka