Emisní povolenky prolétly cenovým stropem. Stanou se podpultovým zbožím?!

23.02.2023

Emisní povolenky v Evropě (EMISS) koncem února 2023 prorazily rekordní historické maximum ve výši 100 EUR. Příčinou jsou nízké ceny plynu. Po COVIDových útlumech a dalších krizích Evropa dychtivě očekává nové roztočení kol v průmyslu. A právě klesající ceny plynu by mohly být jedním z faktorů obnovy průmyslové činnosti do plné výše. Další útlum tohoto odvětví totiž vloni způsobila energetická krize vyhrocená ještě protiruskými sankcemi, kdy bylo nutné porozhlédnout se po jiných zdrojích plynu a ropy. K tomuto druhému útlumu došlo kvůli omezování nebo dokonce zastavování výroby v době, kdy ceny energetických komodit prudce letěly nahoru. Zároveň nelze přehlédnout souběžné snahy na zpřísňování klimatických předpisů. To by ovšem ve výsledku mohlo vést k tomu, že by se emisní povolenky staly těžko přístupnými nebo pro někoho téměř nedostupnými. Takže držitelé přebytečných povolenek nemají aktuálně moc chuti se jich na příslušném trhu zbavovat. Oživení průmyslového sektoru v Evropě by však mělo nakonec vést také k rozhýbání trhu s povolenkami, což je všeobecně odborníky považováno za dobré znamení.

Uhlíkový kredit neboli emisní povolenka je obchodovatelný certifikát. Právě trh s povolenkami hraje rozhodující úlohu v dekarbonizaci Evropy. Evropa se zavázala dosáhnout k roku 2050 klimatické neutrality. Emisní povolenky patří k nástrojům Evropské unie, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů. Kritériem k rozdělování těchto povolenek je tzv. uhlíková náročnost jednotlivých evropských ekonomik a jejich distribuci řídí Evropská komise. Od ní dostávají emisní povolenky státní zřízenci, kteří je posléze rozdělují mezi jednotlivé producenty skleníkových plynů.

Emisní povolenka neboli uhlíkový kredit umožňuje držiteli vypouštět do ovzduší stanovené množství oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství některého dalšího skleníkového plynu. Existence uhlíkových kreditů a odpovídajícího uhlíkového trhu patří k mezinárodním a národním snahám o omezení růstu a zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Skleníkové plyny jsou takové plyny obsažené v atmosféře Země, které zásadní měrou přispívají ke vzniku tzv. „skleníkového efektu“. Tento efekt ve své přirozené podobě v podstatě reguluje ohřívání planety na úroveň, aby mohl být zachován život. Zvýšení koncentrace těchto plynů pak vede k výkyvům, jejichž přičiněním dochází k vyššímu oteplování planety. V konečném důsledku může proces vést až ke zničení života na jejím povrchu.